|
|
Využití fyzioterapie při vertebrogenních obtížích spojených s přístrojovým potápěním
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato práce se zabývá využitím fyzioterapeutických metod u pacientů s vertebrogenními obtížemi spojenými s přístrojovým potápěním. Prvním cílem práce je navržení terapie pro konkrétní pacienty s vertebrogenními obtížemi a druhým cílem je zmapování účinků provedené terapie u konkrétních pacientů s vertebrogenními obtížemi. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část přibližuje problematiku vertebrogenních obtíží, popisuje anatomii a kineziologii páteře, představuje přístrojové potápění a uvádí možnosti využití fyzioterapie. Praktická část je tvořena čtyřmi kazuistikami a popisem navržené terapie. Práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou vstupního a výstupního vyšetření. Výsledky byly vyhotoveny na základě kvalitativní analýzy těchto dat. Výzkumný soubor tvořili čtyři probandi, kteří se ve svém volném čase věnovali přístrojovému potápění, a zároveň je trápily občasné vertebrogenní obtíže. Výzkum probíhal formou pravidelných setkání, která se konala obvykle jednou týdně po dobu dvou měsíců. Výsledky terapie jsou nejednoznačné, jelikož u dvou probandů došlo k objektivnímu i subjektivnímu zlepšení stavu, u jednoho se neshodovaly subjektivní dojmy s objektivním výstupem a u jednoho došlo naopak k objektivnímu zhoršení. Výsledky mohly být ovlivněny mnoha faktory. Například individuálním přístupem probanda k terapii, dalšími prováděnými sportovními aktivitami kromě cvičení, nebo v průběhu terapie prodělanými úrazy. Teoretická část může být využita jako zdroj informací pro začínající potápěče, jelikož upozorňuje na rizika vzniku vertebrogenních obtíží. Praktická část může být přínosná ve fyzioterapeutické praxi jako cvičební jednotka nejen pro potápěče.
|
|
|
Bolesti zad u pracujících
ZELENKOVÁ, Benedikta
Bakalářská práce se zabývá bolestmi zad v oblasti bederní páteře u lidí, kteří pracují převážně vsedě. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je nejprve popsána funkce, anatomie a kineziologie páteře. Dále je vysvětlen hluboký stabilizační systém, jeho význam a jednotlivá vyšetření. Navazují nejčastější příčiny vertebrogenních obtíží a vysvětlení pojmu bolest včetně rozdělení. Na závěr jsou popsány jednotlivá vyšetření, které jsem zařadila do kineziologických rozborů všech probandů a možnosti terapie u bolestí zad. Praktická část byla vypracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkumným souborem byli celkem tři respondenti - muži v rozmezí věku 45 55 let, kteří vyhovovali podmínkám této práce. Dva pacienti docházeli do rehabilitačního centra v Borovanech, kde jsem s nimi měla možnost pracovat, třetí pacient pochází z mé rodiny a setkávala jsem se s ním v domácím prostředí. Tato část se skládá z vypracovaných kazuistik jednotlivých probandů, návrhu a popisu terapií a na závěr z výstupního vyšetření. Cílem této práce bylo popsat možnosti terapie u lidí se sedavým zaměstnáním trpícími bolestmi zad, který jsem rozebrala na konci teoretické části. Druhý cíl spočíval ve zmapování daného problému, návrhu vhodné terapie a následného vyhodnocení. S pacienty jsem se setkala celkem šestkrát po dobu šesti týdnů. Důraz jsem kladla na edukaci o správném držení těla při sedu, stoji a při zvedání těžkých břemen. Dále na návrhu cvičební jednotky, kterou je možné provádět i v domácím prostředí a především na její pravidelnosti. Úspěšnost terapie byla vyhodnocena podle subjektivního hodnocení pacienta a porovnáním vstupního a výstupního vyšetření. Díky tomu lze konstatovat, že oba zvolené cíle byly splněny.
|
|
|
Klinický význam problematiky pánevního dna v patologii pohybového systému a jeho terapie
KRÁSENSKÁ, Radmila
Pánevní dno plní funkci posturální a významně se podílí na vzpřímeném postavení těla. Svalovina pánevního dna je oporou trupu a pánve spolu s ostatními články hlubokého stabilizačního systému (Skalka, 2002). Cílem práce je shromáždit základní informace o dané problematice a aplikovat je v praxi v rámci diagnostiky a terapie osob s vertebrogenními obtížemi. Teoretické část je věnována anatomii a kineziologii pánevní oblasti, hlubokému stabilizačnímu systému, dysfunkcím pánevního dna a vertebrogenním obtížím, jejich příčinám a projevům. Přehled možností fyzioterapeutické léčby obsahuje základní postupy využívané v rámci terapie pánevního dna a celého hlubokého stabilizačního systému. Vlastní návrh terapie zahrnuje měkké a mobilizační techniky, postizometrickou relaxaci, facilitační techniky, dechová cvičení a cviky zaměřené na pánevní dno a hluboký stabilizační systém. Terapie vedla především ke snížení tonu hypertonických svalů, uvolnění přetížených ligament, optimalizaci dechového stereotypu a k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Klientky subjektivně uváděly zmírnění bolestí zad. Diskuse a závěr je snahou o komplexní zhodnocení. Vzhledem k dosaženým výsledkům soudím, že terapie byla volena správně. Pro úplné odstranění problému bude však nutné v terapii pokračovat.
|
host ::
RSS.